Poetika stínů, má je cesta, cesta všech poutníků,
v srdci samuraje spí duše nebeská.
Haiku se rozplývá v ranním dechu,
příroda mlčí… a v ní odraz smíchu.
Tygr tiše vrní — mapu otisk v písku,
ve vlnách pouště i na Azuru bez tíže.
Hudba a láska, proměny v jedné vlně,
slova jak misky, co jména mi šeptají.
Až příště zapomenu — připomeň mi:
že vše, co hledáme, už v sobě nosíme.
Stačí usednout.
Jen Dýchat.
A tiše Být.